Hasi\u010dstvo je tak star\u00e9, jako lidstvo samo. Jakmile poznal \u010dlov\u011bk ohe\u0148, nau\u010dil se jej tak\u00e9 hasit. V nejstar\u0161\u00ed dob\u011b z\u00e1le\u017eelo ha\u0161en\u00ed v bour\u00e1n\u00ed sousedn\u00edch objekt\u016f vedle ho\u0159\u00edc\u00edho, proto\u017ee \u017e\u00e1dn\u00fdch \u00fa\u010dinn\u011bj\u0161\u00edch prost\u0159edk\u016f a n\u00e1\u0159ad\u00ed hasebn\u00edho nebylo. Tak\u00e9 stavby tehdej\u0161\u00ed byly velice p\u0159\u00edzniv\u00e9 po\u017e\u00e1ru a nebylo by je mo\u017eno hasiti i dokonalej\u0161\u00edmi prost\u0159edky hasi\u010dsk\u00fdmi.
U vzd\u011blan\u00fdch n\u00e1rodu starov\u011bku nalezneme prvn\u00ed po\u010d\u00e1tky jak\u00e9si organisovan\u00e9 domoochrany.<\/p>\n\n\n\n
Nejstar\u0161\u00ed zpr\u00e1va o jak\u00e9si \u0159\u00edzen\u00e9 slu\u017eb\u011b hasi\u010dsk\u00e9 sah\u00e1 do druh\u00e9ho tis\u00edcilet\u00ed p\u0159ed Kristem. Zm\u00ednku o n\u00ed nalezneme na jednom z egyptsk\u00fdch papyros\u016f, objeven\u00fdch Ebersem.<\/p>\n\n\n\n
Nejstar\u0161\u00ed obr\u00e1zek o za\u0159\u00edzeni hasi\u010dsk\u00e9m poch\u00e1z\u00ed z babylonsk\u00e9ho m\u011bsta Ninive. Na jednom reli\u00e9fu, poch\u00e1zej\u00edc\u00edm asi z roku 800 p\u0159. Kr., vid\u00edme zobrazeno ha\u0161en\u00ed ohn\u011b primitivn\u00edm n\u00e1\u0159ad\u00edm hasebn\u00edm.<\/p>\n\n\n\n
Nejpokro\u010dilej\u0161\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed hasi\u010dsk\u00e9 bylo ve star\u00e9m Egypt\u011b ve t\u0159et\u00edm stolet\u00ed p\u0159ed Kr. Tehdy tam \u017eil u\u010den\u00fd mu\u017e jm\u00e9nem Ktesibius, kter\u00fd sestavil kolem roku 250 p\u0159. Kr. jak\u00fdsi stroj, kter\u00fdm se dalo l\u00e9pe hasiti ne\u017eli n\u00e1dobou na vodu. Byla to jak\u00e1si pumpa podobn\u00e1 dne\u0161n\u00ed st\u0159\u00edka\u010dce ru\u010dn\u00ed. Tuto zdokonalil jeho \u017e\u00e1k Heron roku 200 p\u0159. Kr., u\u010diniv z pumpy na zdvi\u017e n\u00e1stroj podobn\u00fd dne\u0161n\u00edm st\u0159\u00edka\u010dk\u00e1m. Vynalezen\u00ed tohoto stroje bylo slaveno tenkr\u00e1te jako sv\u011btov\u00e1 ud\u00e1lost.<\/p>\n\n\n\n
Tohoto Heronova stroje u\u017e\u00edvalo se v Egypt\u011b a\u017e do novov\u011bku, do vynalezeni nyn\u011bj\u0161\u00edch hasi\u010dsk\u00fdch st\u0159\u00edka\u010dek. Kdy\u017e roku 1798 Napoleon dobyl Alexandrie, nalezl tam jak\u00fdsi hasi\u010dsk\u00fd sbor se st\u0159\u00edka\u010dkami, \u017eeb\u0159i, h\u00e1ky atd., kter\u00fd pr\u00fd tam byl od roku 1500. Ze spis\u016f z t\u00e9 doby se do\u010d\u00edt\u00e1me, \u017ee d\u011blov\u00fdmi st\u0159elami Francouz\u016f vzplanuv\u0161\u00ed domy alexandrijsk\u00e9 byly t\u011bmito hasi\u010di s neuv\u011b\u0159itelnou dovednost\u00ed h\u00e1jeny. Byly pr\u00fd to st\u0159\u00edka\u010dky Heronovy opat\u0159en\u00e9 to\u010divou kr\u00e1tkou \u017e\u00e1rnic\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
V Turecku byla ve starov\u011bku a st\u0159edov\u011bku jak\u00e1si tlupa sebr\u00e1nky zvan\u00e1 Tulumbad\u017ei, kter\u00e1 obstar\u00e1vala ha\u0161en\u00ed. Byla ozbrojena ru\u010dn\u00edmi st\u0159\u00edka\u010dkami, pikami a sekyrami. Posti\u017een\u00fd musel jim za ochranu sv\u00e9ho majetku zaplatiti.<\/p>\n\n\n\n
Ve star\u00e9 \u0159\u00edmsk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i \u0159\u00e1dily \u010detn\u00e9 velk\u00e9 po\u017e\u00e1ry, hlavn\u011b divadel. Proto bylo za c\u00edsa\u0159e Augusta (nar. 63 p\u0159. Kr., zem\u0159el 14 po Kr.) vedle priv\u00e1tn\u00edch hasi\u010d\u016f z\u0159\u00edzeno jak\u00e9si organisovan\u00e9 t\u011bleso protipo\u017e\u00e1rn\u00ed. Tento protipo\u017e\u00e1rn\u00ed sbor m\u011bl 7000 mu\u017e\u016f (cohortes vigilum), kter\u00fdm vl\u00e1dl prefektus, vigilum. Byli vyzbrojeni vlastn\u00edmi hasi\u010dsk\u00fdmi prost\u0159edky. Stav\u011bli hasi\u010dsk\u00e9 str\u00e1\u017ee. D\u011blili se na 7 prapor\u016f po 1000 mu\u017e\u00edch. Ka\u017ed\u00fd prapor m\u011bl sv\u00e9ho Syphonaria, o kter\u00e9m bohu\u017eel nev\u00edme nic bli\u017e\u0161\u00edho, ale m\u016f\u017eeme skoro s jistotou tvrdit, \u017ee to byl pozd\u011bj\u0161\u00ed zbroj\u00ed\u0159, kter\u00fd rozum\u011bl obsluze stroje st\u0159\u00edkac\u00edho.<\/p>\n\n\n\n
Ve star\u00e9m \u0158ecku za\u0159\u00edzen\u00ed hasi\u010dsk\u00e9ho asi nebylo. Souviselo to s kamennou stavbou dom\u016f. Nutno se v\u0161ak zm\u00ednit, \u017ee to byly voje Alexandra Velik\u00e9ho makedonsk\u00e9ho, kter\u00e9 prvn\u00ed u\u017e\u00edvaly kovov\u00fdch p\u0159ilbic, je\u017e p\u0159evzalo pozd\u011bji na ochranu hlavy i hasi\u010dstvo.<\/p>\n\n\n\n
Ve star\u00e9 \u010c\u00edn\u011b u\u017e\u00edv\u00e1no p\u0159enosn\u00fdch st\u0159\u00edka\u010dek, do nich\u017e se nal\u00e9vala voda. Teprve v dob\u011b p\u0159\u00edtomn\u00e9 byl zru\u0161en v \u010c\u00edn\u011b z\u00e1kon, \u017ee odd\u011blen\u00ed policie, v jej\u00edm\u017e obvod\u011b vznikl po\u017e\u00e1r, dostalo na n\u00e1m\u011bst\u00ed notn\u00fd v\u00fdprask, \u017ee se nepostaralo, aby po\u017e\u00e1r nevznikl. Posti\u017een\u00ed policist\u00e9 mohli se nechat p\u0159i v\u00fdprasku zastoupit. N\u00e1hrada \u010dinila asi jednom\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed slu\u017en\u00e9.<\/p>\n\n\n\n
V Japonsku, v n\u011bm\u017e jsou stavby v\u011bt\u0161inou ze d\u0159eva jako v \u010c\u00edn\u011b, platil do roku 1873 z\u00e1kon, \u017ee z domu toho, v n\u011bm\u017e vypukl po\u017e\u00e1r, byli v\u0161ichni dosp\u011bl\u00ed obyvatel\u00e9 s\u0165ati.<\/p>\n\n\n\n
Z\u00e1nik \u0159\u00ed\u0161e \u0159\u00edmsk\u00e9 a st\u011bhov\u00e1n\u00ed n\u00e1rod\u016f tuto kulturn\u00ed v\u011btev lidsk\u00e9 vzd\u011blanosti \u00fapln\u00e9 zni\u010dilo. Teprve od 13. stolet\u00ed nal\u00e9z\u00e1me jednotliv\u00e9 zm\u00ednky o jak\u00fdchsi po\u017e\u00e1rn\u00edch \u0159\u00e1dech. Byli to p\u00e1ni, kte\u0159\u00ed vyd\u00e1vali po\u017e\u00e1rn\u00ed \u0159\u00e1dy pod\u0159\u00edzen\u00fdm m\u011bst\u016fm. U n\u00e1s z prvn\u00edch takov\u00fdch \u0159\u00e1d\u016f je Po\u017e\u00e1rn\u00ed \u0159\u00e1d Berky z Dub\u00e9. Podle tohoto r\u00e1du vznikaly i \u0159\u00e1dy \u0161lechtic\u016f jin\u00fdch a v 15. stolet\u00ed je nal\u00e9z\u00e1me skoro ve v\u0161ech m\u011bstech.<\/p>\n\n\n\n
Od t\u00e9to doby mo\u017eno d\u011bjiny hasi\u010dstva rozd\u011blit na 4 \u00fadob\u00ed. <\/p>\n\n\n\n
Prvn\u00ed sah\u00e1 do vynalezeni st\u0159\u00edka\u010dky \u2014 po\u010d\u00e1tku 16. stolet\u00ed. Druh\u00e9 sah\u00e1 do doby t\u0159\u00ed vyn\u00e1lez\u016f van der Heyda (1655) v Amsterodam\u00e9: hadic, savic a v\u011btrn\u00edku, t\u0159et\u00ed kon\u010d\u00ed zalo\u017een\u00edm prvn\u00edho hasi\u010dsk\u00e9ho sboru r. 1841 v Meissen. \u010ctvrt\u00e1 doba sah\u00e1 od vzniku dobrovoln\u00fdch hasi\u010dsk\u00fdch sbor\u016f po dobu p\u0159\u00edtomnou.<\/p>\n\n\n\n
Roku 1518 byla vynalezena Ant. Platnerem v Aug\u0161purku vozov\u00e1 st\u0159\u00edka\u010dka a t\u00edm po\u010d\u00edn\u00e1 nov\u00e1 perioda ha\u0161en\u00ed. Tato byla ponen\u00e1hlu v \u00fastroj\u00ed i \u010d\u00e1stech sv\u00fdch zdokonalov\u00e1na. Vedle st\u0159\u00edka\u010dek ru\u010dn\u00edch hotoveny i v\u011bt\u0161\u00ed, putnov\u00e9 a d\u017eberov\u00e9.<\/p>\n\n\n\n
U n\u00e1s a snad v cel\u00e9 z\u00e1padn\u00ed Evrop\u011b byly pr\u00e1ce ha\u0161ebn\u00ed sv\u011b\u0159eny cech\u016fm. Tyto m\u00edvaly vlastn\u00ed hasic\u00ed n\u00e1\u0159ad\u00ed. K tomuto c\u00edli byly v ka\u017ed\u00e9m m\u011bst\u011b vypracov\u00e1ny zvl\u00e1\u0161tn\u00ed \u0159\u00e1dy, jak k ohni nastupovat, kde se hl\u00e1sit, kter\u00e9 n\u00e1\u0159ad\u00ed s sebou p\u0159in\u00e9st a jak si po\u010d\u00ednat. M\u011bsta byla rozd\u011blena na \u010dtvrti, v nich domoochranu obstar\u00e1vali \u201e\u010dtvrtn\u00ed\u201c hejtman\u00e9, kte\u0159\u00ed tak\u00e9 veleli p\u0159i ohni. Kdo se k ohni nedostavil, byl pokutov\u00e1n. V\u016fd\u010d\u00ed \u00falohu p\u0159i po\u017e\u00e1ru m\u00edval komin\u00edk nebo kov\u00e1\u0159, jim k ruce p\u0159id\u011bleni tesa\u0159i, zedn\u00edci a obecn\u00ed z\u0159\u00edzenci.<\/p>\n\n\n\n
R. 1761 vynalezl kol\u00e1\u0159 Birner z Mnichova \u017eeb\u0159 posunovac\u00ed, k nim\u017e pozd\u011bji byly p\u0159id\u00e1ny vzp\u011bry. Z t\u011bchto \u017eeb\u0159\u016f se vyvinul \u017eeb\u0159 mechanick\u00fd, kter\u00fd byl zdokonalen r. 1878 Weinhartem z Mnichova. Pneumatick\u00fd (stla\u010den\u00fdm vzduchem vysouvac\u00ed) \u017eeb\u0159 byl vynalezen Polster-Schaplerem. Odtud byl jen kr\u016f\u010dek k \u017eeb\u0159\u016fm nyn\u011bj\u0161\u00edm \u2014 mechanick\u00fdm.<\/p>\n\n\n\n
Z\u0159izov\u00e1n\u00edm placen\u00fdch hasi\u010dsk\u00fdch sbor\u016f u\u010din\u011bn v domoochran\u011b zna\u010dn\u00fd krok kup\u0159edu. Prvn\u00ed placen\u00fd hasi\u010dsk\u00fd sbor byl z\u0159\u00edzen po\u010d\u00e1tkem 18. stolet\u00ed v Pa\u0159\u00ed\u017ei. N\u011bkter\u00e1 velk\u00e1 m\u011bsta n\u00e1sledovala brzy tohoto p\u0159\u00edkladu. Se sbory placen\u00fdmi zav\u00e1d\u011bno nov\u00e9 a zdokonalov\u00e1no star\u00e9 n\u00e1\u0159ad\u00ed po\u017e\u00e1rn\u00ed i ochrann\u00ed. Byl sestrojen posunovac\u00ed \u017eeb\u0159\u00edk a okapov\u00fd m\u016fstek, vynalezeny konopn\u00ed hadice \u2014 d\u0159\u00edve bylo u\u017e\u00edv\u00e1no hadic ko\u017een\u00fdch, z\u0159izov\u00e1ny hydranty, vynalezena ohebn\u00e1 savice a i parn\u00ed st\u0159\u00edka\u010dka. Ojedin\u011ble zakl\u00e1d\u00e1ny v prv\u00ed polovici 19. stolet\u00ed i dobro\u00acvoln\u00e9 sbory hasi\u010dsk\u00e9. Tak v Mi\u0161ni roku 1841, Karlsruhe 1847, ano, ji\u017e pr\u00fd roku 1745 v Barmech.<\/p>\n\n\n\n
Ale ut\u011b\u0161en\u00fd rozvoj my\u0161lenky hasi\u010dsk\u00e9 lze pozorovat teprve po letech 50 – t\u00fdch 19. stolet\u00ed, kdy \u010detn\u011bji po\u010daly se z\u0159izovati dobrovoln\u00ed sbory hasi\u010dsk\u00e9 v sousedn\u00edm N\u011bmecku a kdy podobn\u011b bylo i u n\u00e1s. N\u011bkte\u0159\u00ed z vyn\u00e1lez\u016f p\u0159e\u00acde\u0161l\u00ed doby (parn\u00ed st\u0159\u00edka\u010dka) do\u0161ly teprve nyn\u00ed \u017e\u00e1douc\u00edho upot\u0159eben\u00ed. Vynalezen st\u0159e\u0161n\u00ed \u017eeb\u0159\u00edk, savice pry\u017eov\u00e9, plechov\u00ed pochodn\u011b, extincteur apod. \u00dastroj\u00ed st\u0159\u00edka\u010dek dopln\u011bno v\u011btrn\u00edkem a v\u00fdroba jejich prov\u00e1d\u011bna tak, aby byly lehk\u00e9, trvanliv\u00e9, k pr\u00e1ci zp\u016fsobil\u00e9 a \u010di\u0161t\u011bn\u00ed p\u0159\u00edstupn\u00e9.<\/p>\n\n\n\n
Na m\u00edsto ru\u010dn\u00edch st\u0159\u00edka\u010dek zav\u00e1d\u011bny berlovky, k parn\u00edm p\u0159ibyly st\u0159\u00edka\u010dky elektrick\u00e9 a motorov\u00e9.<\/p>\n\n\n\n
Na m\u00edst\u011b srouben\u00ed zav\u00e1d\u011bny spojky. Sou\u010dasn\u011b s n\u00e1\u0159ad\u00edm zdokonalov\u00e1na i hasi\u010dsk\u00e1 taktika a strategie; upu\u0161t\u011bno od star\u00e9ho rozd\u011blen\u00ed sboru na st\u0159ika\u010d- n\u00edky, lezce, ochr\u00e1nce a voda\u0159e, zavedeny hasi\u010dsk\u00e9 dev\u00edtky. Aby se u\u0161et\u0159ilo hadic a zm\u00edrnilo v nich t\u0159en\u00ed, zav\u00e1d\u011bny od stroje \u0161irok\u00e9 B hadice a teprve na n\u011b od rozd\u011blova\u010de p\u0159ipojuj\u00ed se C hadice.<\/p>\n\n\n\n
Prvn\u00ed placen\u00fd sbor v \u010cech\u00e1ch m\u011blo m\u011bsto Praha roku 1853, prvn\u00ed to v\u016fbec hasi\u010dsk\u00fd sbor u n\u00e1s. Prvn\u00ed sbor dobrovoln\u00fdch hasi\u010d\u016f za\u0159\u00edzen rytmistrem na odpo\u010dinku Ferd. Leitenbergrem roku 1854 v Z\u00e1kupech, druh\u00fd roku 1861 v Liberci. Oba tyto sbory byly n\u011bmeck\u00e9.<\/p>\n\n\n\n
Prvn\u00ed pokusy z\u0159\u00edditi \u010desk\u00e9 dobrovoln\u00e9 hasi\u010dsk\u00e9 sbory spadaj\u00ed do let \u0161edes\u00e1t\u00fdch minul\u00e9ho stolet\u00ed, byla to Chrudim a Slan\u00fd, ale bez \u00fasp\u011bchu. Teprve roku 1864 vznikl p\u0159i\u010din\u011bn\u00edm Karla Krohna prvn\u00ed \u010desk\u00fd sbor ve Vel varech, potom n\u00e1sledovaly 1865 Roudnice, 1867 Nepomuk a Kol\u00edn, 1868 Kutn\u00e1 Hora, Pl\u00e1\u0148any a T\u00e1bor. Roku 1870 bylo v \u010cech\u00e1ch ji\u017e 16 dobrovoln\u00fdch hasi\u010dsk\u00fdch sbor\u016f, 1874 ji\u017e 107, 1877 ji\u017e 152 se 7793 \u010dinn\u00fdmi \u010dleny.<\/p>\n\n\n\n
Na Morav\u011b zalo\u017een prvn\u00ed sbor roku 1861 ve Fulneku, prvn\u00ed \u010desk\u00fd sbor roku 1868 v T\u0159eb\u00ed\u010di, druh\u00fd 1871 ve Velk\u00e9m Mezi\u0159\u00ed\u010d\u00ed. Ve Slezsku z\u0159\u00edzen prv\u00fd \u010desk\u00fd sbor roku 1879 v Mikolajic\u00edch u Opavy, kter\u00fd m\u011bl v\u0161ak v prv\u00fdch sv\u00fdch t\u0159ech letech velen\u00ed n\u011bmeck\u00e9. Druh\u00fd \u010desk\u00fd sbor z\u0159\u00edzen roku 1883 v Kyle\u0161ovic\u00edch.<\/p>\n\n\n\n
citace:<\/strong> kniha – Pam\u00e1tn\u00edk okresn\u00ed hasi\u010dsk\u00e9 jednoty Krom\u011b\u0159\u00ed\u017e, 1948 Hasi\u010dstvo je tak star\u00e9, jako lidstvo samo. Jakmile poznal \u010dlov\u011bk ohe\u0148, nau\u010dil se jej tak\u00e9 hasit. V nejstar\u0161\u00ed dob\u011b z\u00e1le\u017eelo ha\u0161en\u00ed v bour\u00e1n\u00ed sousedn\u00edch objekt\u016f vedle ho\u0159\u00edc\u00edho, proto\u017ee \u017e\u00e1dn\u00fdch \u00fa\u010dinn\u011bj\u0161\u00edch prost\u0159edk\u016f a n\u00e1\u0159ad\u00ed hasebn\u00edho nebylo. Tak\u00e9 stavby tehdej\u0161\u00ed byly velice p\u0159\u00edzniv\u00e9 po\u017e\u00e1ru a nebylo by je mo\u017eno hasiti i dokonalej\u0161\u00edmi prost\u0159edky hasi\u010dsk\u00fdmi. U vzd\u011blan\u00fdch n\u00e1rodu […]<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":1829,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[1],"tags":[13],"class_list":["post-1825","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-nezarazene","tag-historie"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.belov.cz\/sdh\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/1825","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.belov.cz\/sdh\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.belov.cz\/sdh\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.belov.cz\/sdh\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.belov.cz\/sdh\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=1825"}],"version-history":[{"count":3,"href":"https:\/\/www.belov.cz\/sdh\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/1825\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1868,"href":"https:\/\/www.belov.cz\/sdh\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/1825\/revisions\/1868"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.belov.cz\/sdh\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/1829"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.belov.cz\/sdh\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=1825"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.belov.cz\/sdh\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=1825"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.belov.cz\/sdh\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=1825"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}
sestavil, autor:<\/strong> Josef Fuks<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"