{"id":304,"date":"2015-09-06T08:42:02","date_gmt":"2015-09-06T07:42:02","guid":{"rendered":"http:\/\/www.belov.cz\/sdh\/?page_id=304"},"modified":"2026-01-18T08:01:50","modified_gmt":"2026-01-18T07:01:50","slug":"historie","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/www.belov.cz\/sdh\/?page_id=304","title":{"rendered":"Historie"},"content":{"rendered":"

Hasi\u010dstvo je tak star\u00e9, jak lidstvo samo. Jakmile \u010dlov\u011bk poznal ohe\u0148, nau\u010dil se jej tak\u00e9 hasit.<\/p>\n

V nejstar\u0161\u00ed dob\u011b spo\u010d\u00edvalo ha\u0161en\u00ed v bour\u00e1n\u00ed sousedn\u00edch objekt\u016f vedle ho\u0159\u00edc\u00edho, proto\u017ee \u017e\u00e1dn\u00fd \u00fa\u010din\u011bj\u0161\u00edch prost\u0159edk\u016f a n\u00e1\u0159ad\u00ed na ha\u0161en\u00ed nebylo.<\/p>\n

D\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed stavby byly velice n\u00e1chyln\u00e9 po\u017e\u00e1ru a nebylo je tedy ani mo\u017eno hasit dokonalej\u0161\u00edmi prost\u0159edky.<\/p>\n

U vzd\u011blan\u011bj\u0161\u00ed n\u00e1rod\u016f starov\u011bku nalezneme prvn\u00ed po\u010d\u00e1tky organizovan\u00e9 domobrany.<\/p>\n

Nejstar\u0161\u00ed zpr\u00e1vy o \u0159\u00edzen\u00e9 slu\u017eb\u011b hasi\u010dsk\u00e9ho sboru sah\u00e1 do druh\u00e9ho tis\u00edcilet\u00ed p\u0159ed Kristem. Prvn\u00ed dochovan\u00e9 grafick\u00e9 zn\u00e1zorn\u011bn\u00ed hasi\u010dsk\u00e9ho sna\u017een\u00ed s primitivn\u00edmi prost\u0159edky sv\u00e9 doby, poch\u00e1z\u00ed z babylonsk\u00e9ho m\u011bsta Ninive (cca 800 let p\u0159ed Kristem).<\/p>\n

Nejpokro\u010dilej\u0161\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed bylo ve star\u00e9m Egypt\u011b ve t\u0159et\u00edm stolet\u00ed p\u0159ed Krystem. Tehdy tam \u017eil u\u010denec, matematik Ktesibios <\/a> (285 p\u0159. n. l. \u2013 222 p\u0159. n. l.). \u017d\u00e1dn\u00e9 p\u00edsemn\u00e9 d\u00edlo se nedochovalo, m\u00e1me v\u0161ak o n\u011bm zpr\u00e1vy v d\u00edle Marca Vitruvia Pollia, Ath\u00e9naia, Prokla \u010di Her\u00f3na Alexandrijsk\u00e9ho. D\u00edky nim v\u00edme, \u017ee Ktesibios vynalezl tlakovou pumpu, v\u00fdv\u011bvu, dvoj\u010dinnou hasi\u010dskou st\u0159\u00edka\u010dku, z\u00e1pachovou uz\u00e1v\u011brku, vodn\u00ed hodiny a vodn\u00ed varhany. <\/p>\n

Ve star\u00e9 \u0159\u00edmsk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i \u0159\u00e1dily \u010detn\u00e9 po\u017e\u00e1ry, hlavn\u011b divadel a dal\u0161\u00edch velk\u00fdch staveb. Proto bylo za c\u00edsa\u0159e Augusta <\/a>z\u0159\u00edzeno organizovan\u00e9 hasi\u010dstvo. Tento prvn\u00ed „po\u017e\u00e1rn\u00ed sbor“ m\u011bl 7.000 mu\u017e\u016f, d\u011blil se na 7 prapor\u016f po 1.000. B\u011bhem \u010dasu byly primitivn\u00ed stavby nahrazeny kamenn\u00fdmi, kter\u00e9 nebylo t\u0159eba hasit.<\/p>\n

V Japonsku, podobn\u011b jako v \u010c\u00edn\u011b, byla v\u011bt\u0161ina staveb ze d\u0159eva. S ohledem na tradice se ani nen\u00ed moc co divit, \u017ee do roku platil 1873 z\u00e1kon, \u017ee z domu toho, ve kter\u00e9m vznikl po\u017e\u00e1r, byli v\u0161ichni dosp\u011bl\u00ed obyvatel\u00e9 popraveni.<\/p>\n

Hlavn\u00ed modern\u00ed mezn\u00edky v\u00fdvoje hasi\u010dstva:<\/h3>\n
\n
1518 – Anton\u00edn Platner, zlatn\u00edk, v Aug\u0161purku vynalezl mobiln\u00ed st\u0159\u00edka\u010dku. <\/li>\n
1655 – Jan Hansch, zmodernizoval mobiln\u00ed st\u0159\u00edka\u010dku, doplnil ji o hadice, savice a v\u011btrn\u00edk. Vnit\u0159n\u00ed \u010d\u00e1st Hanschovy st\u0159\u00edka\u010dky byla zhotovena z mosazi, m\u011bdi a \u017eeleza, dala se p\u0159ev\u00e1\u017eet jako san\u011b. Stroj se skl\u00e1dal z velk\u00e9ho truhl\u00edku, ke kter\u00e9mu byly p\u0159id\u011bl\u00e1ny dva men\u0161\u00ed, opat\u0159en\u00e9 \u0159et\u011bzy. Do men\u0161\u00edch se lila voda, kter\u00e9 cel\u00fd stroj pojal – 3000 litr\u016f. P\u00edsty se vytahovaly a zastrkovaly dv\u011bma dlouh\u00fdmi bidly, kter\u00e9 byly po stran\u00e1ch stroje p\u0159id\u011bl\u00e1ny k p\u00edst\u016fm. Tahalo-li za bidla 24 lid\u00ed, bylo pr\u00fd mo\u017eno dost\u0159\u00edknout a\u017e na vzd\u00e1lenost 25 metr\u016f. <\/li>\n
1829 – Anglick\u00fd in\u017een\u00fdr a konstrukt\u00e9r John Braithwaite (1797-1870) je uv\u00e1d\u011bn jako prvn\u00ed, kdo na sv\u011bt\u011b sestrojil parn\u00ed po\u017e\u00e1rn\u00ed stroj. Parn\u00ed st\u0159\u00edka\u010dka se velmi osv\u011bd\u010dila p\u0159i po\u017e\u00e1ru Anglick\u00e9 opery (English Opera House) v roce 1830, p\u0159i po\u017e\u00e1ru Argyll Rooms, z\u00e1bavn\u00edho centra na Little Argyll Street, Regent Street v Lond\u00fdn\u011b v roce 1930 a tak\u00e9 p\u0159i po\u017e\u00e1ru budovy parlamentu (Houses of Parliament) v roce 1834.\n
Stroj spaloval koks, vyvinul p\u00e1ru asi za dvacet minut a pak d\u00e1val dv\u011b tuny vody za minutu. Pozd\u011bji Braithwaite postavil dal\u0161\u00ed \u010dty\u0159i stroje je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00edch rozm\u011br\u016f, z nich\u017e dva byly koupeny do Berl\u00edna a Liverpoolu. <\/li>\n
1841 – prvn\u00ed dobrovoln\u00fd hasi\u010dsk\u00fd sbor s parn\u00ed mobiln\u00ed st\u0159\u00edka\u010dkou – hasi\u010dsk\u00fd sbor v M\u00ed\u0161ni<\/li>\n<\/ul>\n
Postupem \u010dasu se n\u011bkter\u00e9 dobrovoln\u00e9 hasi\u010dsk\u00e9 sbory ve m\u011bstech transformovaly v placen\u00e9 – co\u017e vedlo k profesionalizaci hasi\u010dstva. <\/p>\n
Z\u0159izov\u00e1n\u00ed placen\u00fdch hasi\u010dsk\u00fdch sbor\u016f byl impulsem k postupn\u00e9mu zdokonalov\u00e1n\u00ed hasi\u010dsk\u00e9ho vybaven\u00ed. Sestrojen byl posuvn\u00fd \u017eeb\u0159\u00edk, za\u010daly se pou\u017e\u00edvat konopn\u00e9 hadice (d\u0159\u00edve ko\u017een\u00e9), za\u010daly se ve m\u011bstech z\u0159izovat hydranty, ohebn\u00e9 savice, parn\u00ed st\u0159\u00edka\u010dky.<\/p>\n
M\u011bnila se i strategie ha\u0161en\u00ed po\u017e\u00e1r\u016f – bylo upu\u0161t\u011bno od star\u00e9ho rozd\u011blen\u00ed na „st\u0159\u00edka\u010dn\u00edky“, „lezce“, „ochr\u00e1nce“, „voda\u0159e“. Byly zavedeny dev\u00edtky. Aby se u\u0161et\u0159ilo t\u0159ec\u00ed nam\u00e1h\u00e1n\u00ed hadic zavedly se \u0161irok\u00e9 „B“ hadice a teprve na n\u011b od rozd\u011blova\u010de „C“ hadice.<\/p>\n
Roku 1883 byla na Morav\u011b zalo\u017eena „\u010cesk\u00e1 \u00fast\u0159edn\u00ed jednotka moravskoslezsk\u00fdch dobrovoln\u00fdch sbor\u016f hasi\u010dsk\u00fdch“, do kter\u00e9 se p\u0159ihl\u00e1silo p\u0159i jej\u00edm vzniku 30 sbor\u016f.<\/p>\n
Hasi\u010dsk\u00e1 idea se stala t\u00e9m\u011b\u0159 m\u00f3dou a proto v 90. letech 19. stolet\u00ed vznikaly hasi\u010dsk\u00e9 sbory jako houby po de\u0161ti. Za vznik a rozvoj hasi\u010dstva maj\u00ed velkou z\u00e1sluhu tehdej\u0161\u00ed u\u010ditel\u00e9. Oni byli zpravidla prvn\u00edmi zakladateli sbor\u016f, ale i jejich v\u00fdznamn\u00fdmi \u010dinovn\u00edky.<\/p>\n
V na\u0161em nejbli\u017e\u0161\u00edm okol\u00ed prvn\u00ed sbor vznikl v roce 1876 ve Zdounk\u00e1ch, kter\u00fd zalo\u017eil nadu\u010ditel Eduard Bubl\u00edk. Rok na to 1877 v Hul\u00edn\u011b, 1881 v Ro\u0161t\u00edn\u011b, 1883 ve Kvasic\u00edch a St\u0159\u00edlk\u00e1ch, 1887 v Morkovic\u00edch, 1888 v Prav\u010dic\u00edch a Po\u010denic\u00edch.<\/p>\n
Zalo\u017een\u00ed SDH B\u011blov<\/h3>\n
N\u011bkte\u0159\u00ed pam\u011btn\u00edci uv\u00e1d\u011bli, \u017ee se pamatuj\u00ed na „jak\u00e9si st\u0159\u00edka\u010dkov\u00e9 za\u0159\u00edzen\u00ed“. U zahrady domu \u010dp. 17 st\u00e1vala d\u0159ev\u011bn\u00e1 kolna, v n\u00ed\u017e byly um\u00edst\u011bny d\u0159ev\u011bn\u00e9 sudy s vodou, \u017eeb\u0159e, h\u00e1ky a dal\u0161\u00ed podobn\u00e9 n\u00e1\u0159ad\u00ed. Jak u\u017e to tak b\u00fdv\u00e1, kdy\u017e zub \u010dasu kolnu pobo\u0159il, poztr\u00e1celo se i n\u00e1\u0159ad\u00ed a nov\u011b se nikomu nic z\u0159izovat necht\u011blo.<\/p>\n
V\u00fdznamn\u00fdm mezn\u00edkem byl a\u017e rok 1925, kdy\u017e vypukl po\u017e\u00e1r u Franti\u0161ka Ka\u0161\u00edka \u010dp. 13. Ohe\u0148 sp\u00e1lil celou d\u0159ev\u011bnou stodolu. Ob\u010dan\u00e9 poznali jak nedostate\u010dn\u00e9 a pomal\u00e9 je dod\u00e1v\u00e1n\u00ed vody na ha\u0161en\u00ed p\u0159es put\u00fdnky lidsk\u00fdm \u0159et\u011bzem. K pomoci tehdy byl p\u0159ivol\u00e1n hasi\u010dsk\u00fd sbor ze sousedn\u00ed \u017dlutavy s ru\u010dn\u00ed st\u0159\u00edka\u010dkou.<\/p>\n
Obecn\u00ed zastupitelstvo se na popud ob\u010dan\u016f rozhodlo svolat 21. \u00fanora 1926 ve\u0159ejnou sch\u016fzi za \u00fa\u010delem projedn\u00e1n\u00ed zalo\u017een\u00ed SDH B\u011blov. Na tuto sch\u016fzi byl pozv\u00e1n Franti\u0161ek Hrab z Chropyn\u011b, starosta hasi\u010dsk\u00e9 jednotky v Krom\u011b\u0159\u00ed\u017ei. Sch\u016fzi vedl m\u00edstostarosta Josef Neradil. Franti\u0161ek Hrab na sch\u016fzi shrnul v refer\u00e1tu v\u00fdznam hasi\u010dstva v B\u011blov\u011b. Pom\u011brn\u011b nep\u0159\u00edznivou polohu B\u011blova v kotlin\u011b, obec byla m\u00e1lo p\u0159ehledn\u00e1, obklopen\u00e1 lesy, \u0161patn\u011b dostupn\u00e1 (cesta do Otrokovic v t\u00e9 dob\u011b neexistovala). P\u0159i hlasov\u00e1n\u00ed zastupitel\u00e9 jednomysln\u011b potvrdili zalo\u017een\u00ed sboru. \u017dupn\u00ed starosta Franti\u0161ek Hrab pop\u0159\u00e1l hodn\u011b zdaru nov\u00e9mu sboru.<\/p>\n
N\u00e1sledn\u011b byl zvolen 1. v\u00fdbor SDH B\u011blov: Josef Dan\u011bk, \u010dp. 11, Anton\u00edn Novotn\u00fd, \u010dp. 19, Franti\u0161ek Kube\u0161, Josef Dan\u011bk, \u010dp. 76, Franti\u0161ek Kolomazn\u00edk, Franti\u0161ek Matul\u00edk, Franti\u0161ek Br\u00e1zdil, \u010dp. 12, Stanislav Dan\u011bk.<\/p>\n
Projednali se stanovy pro dobrovoln\u00e9 hasi\u010dsk\u00e9 sbory vydan\u00e9 Moravskou hasi\u010dskou jednotou. Nov\u011b z\u0159\u00edzen\u00fd v\u00fdbor byl pov\u011b\u0159en p\u0159ed\u00e1n\u00edm z\u0159izovac\u00ed listiny na \u00fa\u0159ady a opat\u0159en\u00edm pot\u0159ebn\u00e9ho n\u00e1\u0159ad\u00ed.<\/p>\n
N\u00e1sledn\u011b byli hlasov\u00e1n\u00edm na sch\u016fzi ur\u010deny jednotliv\u00e9 funkce: <\/p>\n
\n
p\u0159edseda: Josef Dan\u011bk, \u010dp. 11, <\/li>\n
jednatel: Anton\u00edn Novotn\u00fd, \u010dp. 19, <\/li>\n
n\u00e1\u010deln\u00edk: Augustin Le\u017e\u00e1k,<\/li>\n
pokladn\u00edk: Franti\u0161ek Matul\u00edk,<\/li>\n
zbrojmistr: Josef Dan\u011bk, \u010dp. 76.<\/li>\n<\/ul>\n
S p\u0159\u00edtomn\u00fdm p. Havelkou, kter\u00fd zastupoval firmu R.A. Sm\u00e9kal v \u010cech\u00e1ch pod Ko\u0161\u00ed\u0159em, byla uzav\u0159ena smlouva na dod\u00e1n\u00ed ru\u010dn\u00ed \u010dty\u0159kolov\u00e9 st\u0159\u00edka\u010dky a dal\u0161\u00ed ve\u0161ker\u00e9 hasi\u010dsk\u00e9 pot\u0159eby (vyjmenov\u00e9 ve smlouv\u011b) za cenu 46.000 K\u010d, s m\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed splatnost\u00ed.<\/p>\n
5. dubna, na valn\u00e9 hromad\u011b SDH, za p\u0159\u00edtomnosti 32 \u010dlen\u016f, p\u0159e\u010detl jednatel Anton\u00edn Novotn\u00fd zpr\u00e1vu o schv\u00e1len\u00ed zaps\u00e1n\u00ed sboru dobrovoln\u00fdch hasi\u010d\u016f B\u011blov, v\u00fdnos zemsk\u00e9 rozhodnut\u00ed \u010d. 25183 \/ VIII, ze dne 25. b\u0159ezna 1926<\/strong>. T\u00edmto dnem tedy ofici\u00e1ln\u011b sbor existuje. <\/p>\n
Pozemek na stavbu hasi\u010dsk\u00e9 zbrojnice daroval \u010dlen SDH – Franti\u0161ek Kadl\u010d\u00edk.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
Hasi\u010dstvo je tak star\u00e9, jak lidstvo samo. Jakmile \u010dlov\u011bk poznal ohe\u0148, nau\u010dil se jej tak\u00e9 hasit. V nejstar\u0161\u00ed dob\u011b spo\u010d\u00edvalo ha\u0161en\u00ed v bour\u00e1n\u00ed sousedn\u00edch objekt\u016f vedle ho\u0159\u00edc\u00edho, proto\u017ee \u017e\u00e1dn\u00fd \u00fa\u010din\u011bj\u0161\u00edch prost\u0159edk\u016f a n\u00e1\u0159ad\u00ed na ha\u0161en\u00ed nebylo. D\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed stavby byly velice n\u00e1chyln\u00e9 po\u017e\u00e1ru a nebylo je tedy ani mo\u017eno hasit dokonalej\u0161\u00edmi prost\u0159edky. U vzd\u011blan\u011bj\u0161\u00ed n\u00e1rod\u016f starov\u011bku […]<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":2966,"parent":0,"menu_order":3,"comment_status":"open","ping_status":"open","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-304","page","type-page","status-publish","has-post-thumbnail","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.belov.cz\/sdh\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/304","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.belov.cz\/sdh\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.belov.cz\/sdh\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.belov.cz\/sdh\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.belov.cz\/sdh\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=304"}],"version-history":[{"count":31,"href":"https:\/\/www.belov.cz\/sdh\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/304\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":770,"href":"https:\/\/www.belov.cz\/sdh\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/304\/revisions\/770"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.belov.cz\/sdh\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/2966"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.belov.cz\/sdh\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=304"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}